
I ta nejrozvážnější kočka je schopna půl hodiny jen tak blbnout.
Kočky plemene Ragdoll se řadí mezi polodlouhosrsté kočky a je to poměrně mladé plemeno o jehož vzniku se dozvíte více v historii plemene Ragdoll. Ragdoll je jedním z nejmilejších a nejdobromyslnějších plemen, které mezi plemeny koček najdete. Říká se o něm, že má psí povahu a je pravdou, že Ragdoll rád aportuje a také se snadno naučí chodit na procházky v postrojku. Řadí se mezi největší plemena koček, ale podle mého názoru chovného Ragdol kocoura o váze 8 kilo a víc dnes už těžko uvidíte, přestože literatura udává až 10 kg. Ovšem jeden Ragdoll se dostal až do Guinnesovy knihy rekordů v roce 1986 jako největší kočka domácí na světě. Jeho jméno je Ragtime Bartholomew a můžete ho vidět na obrázku dole (žil od 18.5.1980 - 18.10.1991).



Historky o tom, že kočka Ragdoll necítí bolest tak jako ostatní kočky je nesmyslná pověra. Ragdoll je pouze velice důvěřivý k lidem i ostatním zvířatům. Péče o srst Ragdola není nijak náročná, protože jeho hedvábná srst nemá sklony k plstnatění. Stačí ho jednou týdně vykartáčovat, ovšem v období ínání může být potřeba česání i každý den.
Koťata Ragdoll se rodí celá bílá a až po pár dnech se začínají vybarvovat. Vybarvování Ragdolla končí až ve stáří 4 let, kdy je ukončen i jeho tělesný vývin.
Dle standartu má být Ragdoll svalnatá a velká kočka se silnými kostmi, plným hrudníkem, krátkým a mohutným krkem. Nohy jsou středně dlouhé, zadní o něco vyšší. Velké tlapy mají kulatý tvar a mezi prsty vyrůstají chomáčky chlupů. Délka ocasu je úměrná k tělu. Hlava je klínovitá s pevnou, silnou bradou. Středně velké uši jsou posazeny dále od sebe a mají zaoblené vrcholky. Nos je mírně prohnutý, oči velké, oválné a vždy modré.
Od roku 2011 platí pozměněný standart, více se o novém standartu pro plemeno Ragdoll dozvíte v zápisu z generálního zasedání FIFe.
Ragdoll je poměrně mladé plemeno, které vzniklo na počátku 60. let Annou Baker, chovatelkou koček z Riverside v Kalifornii. Prapředkem plemene je Josephina, bílá kočka perského typu, která byla v majetku sousedky Anny Baker, paní Pennels. Říká se, že Josephina v době březosti spadla pod auto a nehodu zázračně přežila. Podle paní Baker proměnila tato traumatická událost Josephinu v extrémně povolnou kočku. Když ji zvedli ze země, uvolnila se jako hadrová panenka (ragdoll) a nechala si skoro všechno líbit, aniž by se bránila.

Josephine a její koťata
Všechna koťata, která se jí potom narodila, získala podle ní tuto její novou "povahu" a na to kladla Anna Baker důraz při zakládání nového plemene. Samozřejmě vnější vlivy (jako je autonehoda) nemohou ovlivnit povahové vlastnosti potomků Josephiny, ty jsou ovlivněny pouze genetikou a výběrem jedinců do dalšího chovu tak, že byl kladen důraz na povahové vlastnosti vybrané kočky.
Základ plemene tvořily tři kočky: Daddy Warbucks, Fugiana a Buckwheat (koťata od Josephiny z jednoho vrhu). Josephinu její majitel pan Pennels při dalším vrhu zlikvidoval i s koťaty.
Ann Baker začala s vývojem plemene Ragdoll v Riverside, Kalifornii.
Narození Floppyho (Raggedy Ann Red Rider), seal bicolor kocoura, který se později stal součástí ikonického obrazu Ragdollů.
Laura a Denny Daytonovi zakoupili svůj první chovný pár, Rosie a Buddyho, od Ann Baker, čímž založili důležité krevní linie.
Narození Pipa (Blossom-Time Pip), seal mitted kocoura, který měl skvělou výstavní kariéru.
Narození Happyho (Blosoom-Time Happy), seal colorpoint kocoura, který doplnil trio na slavné fotografii Ragdollů.
Ragtime Bartholomew byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů jako největší domácí kočka na světě.

Daddy Warbucks

Ann Baker + Fugianna

Buckwheat

Tři legendární ragdolové: Pip, Floppy a Happy
Poté, co měli tyto tři překrásné ragdoly pohromadě, požádali manželé Daytonovi fotografa jménem Edward Linneman, aby udělal snímek těchto tří představitelů ragdolů. Fotograf udělal celkem 72 snímků, z nichž byl vybrán jeden, dnes tak slavný obraz. Daytonovi vzpomínají na to, jak bylo legrační udržovat kočky na stole a upoutat jejich pozornost. Byli schovaní pod stolem a museli je občas jemně přidržovat za ocasy, aby neutekly. Jejich snaha byla odměněna, protože do dnešní doby se nikomu jinému nepodařilo vyfotit tak perfektně všechny tři variety ragdollů pohromadě.
Narozen/a: 23. srpna 1967
Rodiče: Raggedy Ann Fugianna × Raggedy Ann Kyoto
Floppy, narozený 23. srpna 1967, byl seal bicolor kocour. Původně pojmenovaný Red Rider, byl prodán jinému chovateli, který mu nechal odstranit drápky na všech čtyřech tlapkách a později ho vrátil. Manželé Daytonovi ho zachránili, rozpoznali jeho mimořádnou krásu navzdory jeho špatnému stavu. Floppy pomáhal předvádět pravý ragdollí temperament. Nikdy nebyl na výstavě, ale pomohl s prezentací ragdollí povahy a vzhledu.
Narozen/a: 19. prosince 1971
Rodiče: Miss Chef of Blossom-Time × Raggedy Ann Buddy of Blosoom-Time
Pip, narozený 19. prosince 1971, byl seal mitted kocour s perfektním zbarvením. Původně byl zakoupen jako dárek k narozeninám, ale vrácen. Byl předurčen pro výstavní kariéru. Miloval výstavy a objevoval se v mnoha časopisech, během 8 let se zúčastnil 79 výstav. Poté byl prodán chovateli na východním pobřeží.
Narozen/a: 21. října 1973
Rodiče: Lolita of Blossom-Time × Raggedy Ann Buddy of Blossom-Time
Happy, narozený 21. října 1973, byl seal colorpoint kocour. Na ikonické fotografii mu bylo teprve 8 měsíců, ale byl již velmi velký na svůj věk. Miloval lidi a byl velmi mazlivý. Přestože to byl chovný kocour, byl přátelský ke všem, ztělesňoval milující a důvěřivý temperament ragdollů.
Ragdoll je ve čtyřech základních barvách: seal (černohnědé odznaky), blue (modré odznaky), chocolate (čokoládové odznaky), lilac (lilové odznaky). Další barvy vznikají kombinací základních barev s červenou barvou, s kresbou lynx tabby), případně s oběma s červenou barvou a kresbou lynx dohromady. Oči Ragdoll kočky musí být vždy modré - čím modřejší barva, tím lepší.
Na fotky mám autorská práva ( u pár kousků mám svolení od jejich majitelů). Nekopírujte je tedy aniž by jste se předem zeptali.
Na fotky mám autorská práva (u pár kousků mám svolení od jejich majitelů). Nekopírujte je tedy aniž by jste se předem zeptali.
Barvy lilac a chocolate jsou vzácnější proto, že barvy seal a blue jsou dominantní, což znamená,že pokud je v rodokmenu barva lila nebo čoko u prarodičů, praprarodičů a dále, je velmi malá pravděpodobnost toho, že by potomek byl nosič čokolády a lila (zde musím podotknout, že správně se říká: nosič ředícího genu pro lilové zbarvení). To, že by takový potomek byl přímo v jedné z těchto barev je pravděpodobné asi tak, jako získat jackpot ve Sportce. Ale cena za tyto barvy je vyšší jen u chovných koček, u mazlíčků se cena nerozlišuje podle barvy.
Také barvený vzhled kočky většinou mnoho nenapoví o skutečné barvě, která bude geneticky předávána dál potomkům. Nejjednodušší způsob jak si to ověřit je genetický test barvy, který lze velmi snadno nechat své kočce udělat například v Německu, v laboratořích Laboklin nebo Biofocus. Není třeba žádný odběr krve, stačí stěr z tlamky, který zvládne každý chovatel sám. Ráda poradím každému, kdo by o tento genetický test barvy měl zájem. Cena testu je asi 1500 Kč, což není tak vysoká částka vzhledem k tomu, za kolik jsou prodávány Ragdoll kočky v barvách chocolate a lilac nebo Ragdoll kočky - nosiči čokolády a lila.
Stejnými testy se zjišťuje také geneticky HCM a PKD.
Tímto testem si chráníme (stejně jako chovatelská stanice Orlitia, od které máme čokoládovou kočičku Caity s genetickým testem barvy) dobré jméno při prodeji koťat do chovu, která prezentujeme jako čokoládové, lilové nebo nosiči čokolády a lila. Sama vím, jaké zklamání člověk prožije, když zakoupené kotě nemá tu barvu, kterou člověk chtěl do svého chovu mít...nemluvě o zvýšené ceně za kotě kvůli atraktivnosti barvy.
Jako příklad uvádím vlastní smutnou zkušenost, kdy jsem zakoupila v USA naši Penny jako 100% čokoládovou lynx ragdoll kočku. Hned její první vrh ukázal, že něco není v pořádku, protože s naším lilovým kocourem se narodila koťata, která byla seal. Tehdy jsem poprvé využila možnost genetického testu barvy a bohužel pro nás ukázal, že Penny není čokoládová a není ani nosič čokolády, přestože její matka je v USA vedená jako čokoládová (po výsledku testu je jasné, že matka Penny taky není čokoládová). Proto od té doby vždy, pokud není matka o otec přímo lila nebo čoko, vyžaduji tento genetický test barvy, abych již nemohla být oklamána při prodeji kotěte. Nutno dodat, že v tomto případě chovatelka z USA neměla v úmyslu mne klamat, protože Penny je opravdu vzhledově (fenotyp) vedena v rodokmenu jako čokoládová lynx, protože posuzovatelé na výstavách její barvu takto hodnotí.
Všechny barvy ragdolů mohou být vždy jen ve třech varietách:

Odznaky: uši, maska, packy, varlata a ocas jsou temnější, s jasně stanovenou barvou. Sliznice nosu a polštářky tlapek plně vybarvené a odpovídající dané barvě. Tělo: viditelný kontrast mezi tělem a odznaky. Hruď, hříva a oblasti brady mohou mít poněkud světlejší vybarvení.

Odznaky (s vyjímkou bílé na packách): uši, maska, packy a ocas jsou temnější, s jasně stanovenou barvou. Možnost bílé skvrny nebo proužku (tvar hvězdičky, plamínky, přesýpacích hodin - v celku nebo více skvrn či proužků) v srsti od sliznice nosu nahoru nebo pod nosem. Brada musí být vždy bílá a přechází v kuse do bílého pruhu na břiše, který končí až u genitálií. Přední tlapky jsou rovnoměrně bílé, nejlépe do výše zápěstního kloubu. Zadní nohy jsou bílé ideálně po patní kloub. Sliznice nosu plně vybarvena a odpovídající dané barvě srtsi. Polštářky jsou růžové, může se vyskytnout zabarvený polštářek v barvě srsti. Barva srsti po těle by měla být viditelně světlejší než barva odznaků, na těle barva může mít více odstínů. U koťat a dospělých mladších 2-3 let barvy nejsou plně vyvinuté.

Odznaky: uši a ocas. V oblasti masky je bílé obrácené V - maximálně po vnější okraj očí, preferována souměrnost tohoto V. Sliznice nosu růžová, polštářky preferovány růžové, ale mohou být zbarvené podle srsti. Na zádech mohou být bílé skvrny, tělo na hrudi, bradě a břiše má být bílé.
Je důležité znát základy genetiky pro každého, kdo se chce věnovat chovu. Jedině tak může chovatel vědět, jaká koťátka se mohou od různých rodičů narodit. Není to sice moc zajímavé čtení pro laika, ale to mu důležitosti nemůže odebrat.
Variety nemůže pohlaví kočky nijak ovlivnit, proto používáme všeobecný termín - rodiče.
Není neštěstí mít Ragdoll kočku s krevní skupinou B, jenom je třeba být připraven a informován a tyto informace předávat dál. Osud tomu chtěl, že jsme se sama přesvědčila o tom, že kočka a kocour s krevní skupinou A mohou mít potomka s krevní skupinou B. Proto nestačí znát jen krevní skupinu rodičů, je třeba ji určit u každého kotěte v chovu zvlášť aby se předešlo FNI (Feline neonatal isoerythrolysis).
Zdraví je pro člověka to nejcennější a nejinak je tomu u koček a všeobecnně všech živých tvorů. Rozdíl je v tom, že člověk dokáže říct, co ho trápí a kde ho co bolí. To kočka neumí a naopak spíše svoje zdravotní problémy skrývá před okolním světem. Proto je důležité ji sledovat, vnímat její chování a také její celkový vzhled. Každá změna má nějaký důvod a je potřeba na něj přijít.
Nemocí koček je spousta a já se chci spíše s vámi podělit o své zkušenosti než jen popisovat jednostlivé nemoci. Ale samozřejmě je potřeba je znát a tak uvádím odkaz na stránku, kde je toto téma důkladně rozebráno: Kočičí nemoci
Když budu popisovat jakékoliv své zkušenosti, tak to neznamená, že někdo nemohl mít zkušenosti jiné a také také si nechci hrát na chytrou. Vždy platí zásada, že je lepší jedna zbytečná návštěva veterináře než něco promeškat. Podle mne je první řadě důležitá každodenní zdravotní prohlídka, kterou člověk dělá v podstatě automaticky tím, že kočce zkontroluje a případně otře oči (já používám Opthal Septonex, ale i převařená voda je dobrá), koukne se do uší (já je čistím 1 x týdně pokud není žádný problém - kapky nebo gel koupíte u veterináře). Když kočku nebo kotě vezmu do náruče a pomazlím ji, tak se při tom podívám na zadeček, jestli je pěkně čisťounký. Při hlazení vnímám jaká je srst na dotek, protože změna kvality srsti může být prvním signálem, že něco není s kočkou v pořádku. Když se mi zdá, že srst zhrubla a zamtněla, tak zvýším ostražitost a více kočku sleduji, jestli si nevšimnu nějaké další změny a podle toho se zařídám dál.
Na těchto stránkách jsem našla opravdu ucelnený přehled péče o kočku, sledování jejího zdravotního stavu a popis jednotlivých nemocí. Vřele doporučuji přečíst!!
Péče o kočku a nemoci koček
Kde nás naleznete?
Marta Seko
Nad Nádrží 433/16
103 00 | Praha 10
Faelis - chovatelská stanice © 2002 Všechna práva vyhrazena.
Designed by: paryn design & sanchez design